Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Akademické podvádění a jeho vztah k pracovní etice
Horák, Lukáš ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Krámský, David (oponent)
Práce se zabývá možným vztahem mezi mírou a způsoby akademického podvádění a pracovní etikou. V prvním oddíle teoretické části je shrnut dosavadní výzkum týkající se vzájemného vztahu porušování pravidel ve školním a pracovním kontextu a možností predikce aspektů pracovní etiky na základě znalosti o míře akademického podvádění daného jedince. Druhý oddíl teoretické části je popisem a diskuzí výzkumů, které se zabývaly faktory ovlivňujícími jak podvádění ve školním kontextu, tak aspekty pracovní etiky. Na základě identifikace těchto faktorů jsou v empirické části analyzována data, získaná dotazníkovým šetřením ve vysokoškolském a středoškolském prostředí. Byl zjištěn významný rozdíl v míře podvádění ve středoškolském a vysokoškolském kontextu, který je v rozporu s předchozími výzkumy. Vztah studentů k vlastním známkám a do jisté míry pohlaví, se ukázaly jako významné vlivy na míru podvádění. Výsledky analýzy přímého vztahu akademického podvádění a pracovní etiky jsou smíšené a naznačují větší, než předpokládanou komplexnost tohoto vztahu.
Akademické podvádění a jeho vztah k pracovní etice
Horák, Lukáš ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Krámský, David (oponent)
Práce se zabývá možným vztahem mezi mírou a způsoby akademického podvádění a pracovní etikou. V prvním oddíle teoretické části je shrnut dosavadní výzkum týkající se vzájemného vztahu porušování pravidel ve školním a pracovním kontextu a možností predikce aspektů pracovní etiky na základě znalosti o míře akademického podvádění daného jedince. Druhý oddíl teoretické části je popisem a diskuzí výzkumů, které se zabývaly faktory ovlivňujícími jak podvádění ve školním kontextu, tak aspekty pracovní etiky. Na základě identifikace těchto faktorů jsou v empirické části analyzována data, získaná dotazníkovým šetřením ve vysokoškolském a středoškolském prostředí. Byl zjištěn významný rozdíl v míře podvádění ve středoškolském a vysokoškolském kontextu, který je v rozporu s předchozími výzkumy. Vztah studentů k vlastním známkám a do jisté míry pohlaví, se ukázaly jako významné vlivy na míru podvádění. Výsledky analýzy přímého vztahu akademického podvádění a pracovní etiky jsou smíšené a naznačují větší, než předpokládanou komplexnost tohoto vztahu.
Postoje vysokoškolských studentů k akademickému podvádění - analýza modelových situací.
ŽALUD, Jakub
Bakalářská práce se zabývá postoji vysokoškolských studentů k akademickému podvádění. Zaměřuje se zejména na samotné postoje studentů a na důvody k těmto postojům. Teoretická část obsahuje pojmy spojené s akademickým podváděním z důvodu lepší orientace v této problematice. V empirické části bylo zkoumáno, jaký postoj mají vysokoškolští studenti k akademickému podvádění. Výzkumný soubor tvořilo 6 respondentů, jednalo se o aktuálně studující vysokoškolské studenty. Z výzkumu vyplývá, že postoje respondentů k akademickému podvádění jsou značně nehomogenní. Důvodem je například rozdílná osobní zkušenost, jistá nepřijatelnost podvádění na základě obecně platných školních norem či samotná osobnost respondenta. Určitá shoda v postoji se mezi respondenty objevuje zejména u situací, které respondenti mají tendenci hodnotit jako závažnější (krádež, zrada důvěry, či krádež duševního vlastnictví). Taktéž se u respondentů objevuje tendence stavět se mírněji k akademickému podvádění, které považují za běžné.
Meziprofesní a mezigenerační rozdíly v postojích k podvádění
HÁJKOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zabývá problematikou akademické nečestnosti, konkrétně jaký vliv má na rozdíly v postojích k podvádění věk a studovaný obor či vykonávaná profese. Teoretická část je věnována samotnému fenoménu podvádění, jsou zde popsány faktory, které ovlivňují jeho výskyt či v jakých formách se může vyskytovat. Dále se autorka zaměřuje na vymezení a popis generací a problematiku etiky pedagogické profese. V empirické části bylo zkoumáno, zda věk a studijní či profesní orientace ovlivňují postoje k podvádění a jeho frekvenci. Výzkumný soubor byl tvořen 120 respondenty, kteří spadali do čtyř skupin: studenti pedagogických oborů, pedagogové, studenti jiných než pedagogických a pomáhajících oborů a ostatní profese (taktéž jiné než pedagogické a pomáhající). Z výsledných dat vyplývá, že postoje k podvádění jsou ovlivňovány věkem, konkrétně s věkem roste přísnost posuzování podvádění. Rozdíly v postojích k podvádění nebyly nalezeny mezi studenty různých oborů, avšak mezi různými profesemi již ano. Dále se ukázalo, že dnešní studenti se setkávají s podváděním častěji než předchozí generace.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.